Kolekce Filmy z trezoru (5DVD): Bílá paní + Spalovač mrtvol + Světáci + Ucho + Všichni dobří rodáci
Bílá paní
Ve vsi Komonice, ležící pod stejnojmenným hradem, dojde k zázraku. Krásná Perchta, zvaná Bílá paní komonická, vystoupí jednoho dne z obrazu, vyhoví prosbám výměnkářky Blažkové a zařídí jí v chalupě vodovod. Té noci totiž navštívila hrad skupina místních trochu podnapilých občanů, kteří vedli právě spor o to, zda Bílá paní opravdu za úplňkových nocích chodí po hradě. Kastelán Pupenec vyluštil nápis na obraze "Věř, ale komu věříš, měř" a formulku vyslovil nahlas. Jako jediný pak byl svědkem Perchtina počínání. Život ve vsi je vzhůru nohama. Předseda MNV a jeho tajemník se vzájemně podezírají z líbivé politiky vůči občanům, do vsi je vypravena zvláštní komise z ministerstva. Na hradbách se objeví i jiná Bílá paní, servírka Andula, kterou tam poslal v kostýmu z divadelní hry tajemník, aby se pomstil předsedovi. Komise je ale svědkem skutečného vystoupení Perchty z obrazu, a protože se nehodí, aby nedostatky v práci řešily zázraky nějakého ducha, delegace z Prahy obraz ukradne a odveze jej do depozitáře. Most, který měla ještě Bílá paní postavit, tak nad řekou chybí, i když oslava je už naplánovaná a musí se konat. Za zvuků hudby se občané vrhnou do vody v místě, kde měl most stát, a plavou. Jen Bílá paní se nedá spoutat, projde mřížemi a jde dál...
Spalovač mrtvol
Konec 30. let: Pan Karel Kopfrkingl je obětavý zaměstnanec pražského krematoria a vzorný otec rodiny, který důsledně dbá o řádný chod domácnosti a všestrannou výchovu svých dětí. Rád předčítá ze své oblíbené knihy o Tibetu. Tíživá atmosféra napjaté doby násobí všeobecný strach. V měšťáckém stereotypu žijící Kopfrkingl spolupracuje s nacistickými okupanty a s obludnou samozřejmostí se zbavuje všeho nebezpečného ve svém okolí, včetně členů vlastní rodiny. Jeho velká a nebezpečná kariéra začíná...
Světáci
Skopec, Prouza, Petrtýl jsou tři venkovští fasádníci, kteří pracují v Praze na obnově domů. Láká je pražský noční život, ale jejich první návštěva luxusního podniku Diplomat Grill se příliš nevydaří a nakonec musí utéci. Nevzdávají se však. Dají si ušít kvalitní obleky a najmou si na výuku společenské výchovy bývalého učitele tance Dvorského. Když Dvorský uzná, že jsou již sdostatek vzděláni, vypraví se muži opět do Diplomat Grillu. Tady se seznámí s třemi mladými ženami. Netuší, že jsou to dívky poněkud lehčího ražení, které hledají v Diplomat Grillu bohaté pány, aby je mohly patřičně oškubat. Byt jim za úplatu poskytuje šatnářka z Diplomat Grillu, která se snaží udělat z nich "dámy". V určený čas se šatnářka vrací domů a dívky vždy přinutí zákazníky, aby uprchli po lešení. Fasádníkům se slečny líbí a po veselém večírku odejdou do šatnářčina bytu. Tentokrát však osvědčený trik nevyjde. Když je zábava v plném proudu, vynutí si přístup do bytu předchozí potrefený zákazník i s Veřejnou bezpečností. Fasádníci chtějí skočit na lešení, ale v ten den byla oprava domu dokončena, a tak muži dopadnou na zem. S polámanými údy a dalšími zraněními je sanitka odveze domů k manželkám.
Ucho
Film Jana Procházky a Karla Kachyni z roku 1970 patřil k těm zapovězeným titulům, které ležely na dně pomyslného trezoru vůbec nejhlouběji. Jednak proto, že jméno spisovatele Jana Procházky se nesmělo veřejně vyslovit, jednak proto, že film s přibývajícím časem kupodivu stále nabíral na aktuálnosti. Do distribuce se dostal až po listopadu 1989, premiéru v kinech měl v červnu 1990. Jde o komorní psychologické drama, v němž se objevují prvky satiry, frašky, grotesky, kriminálního filmu a dokonce i momenty hitchcockovského ladění. I mezi prominenty v padesátých a šedesátých letech platilo heslo "Důvěřuj, ale prověřuj". Proto i ve vilách ministrů a dalších vysokých funkcionářů byla montována "ucha" - odposlouchávací přístroje, kterými mohla Státní bezpečnost kontrolovat tyto lidi i v jejich intimním soukromí. Výsledkem byla nejistota, bezvýchodnost, strach. To vše ve vrchovaté míře prožívají ministerský náměstek Ludvík a jeho žena Anna, které výborně zahráli Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová.
Všichni dobří rodáci
Téměř už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Lidé tady prožívají nejkrásnější dny svého života, večer se všichni scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde hlavní prim vede bezstarostný piják Zášínek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory. Poklidné časy rodáků končí...Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let Je to jeden z nejkrásnějších a myšlenkově nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a životní roli nabídl především Radoslavu Brzobohatému.
